1/ V letošním roce se hodně mluvilo o přesunu části investic z USA, resp. třeba z S&P500, do Evropy. Je pro to důvod i v následujícím roce. Jak to vidíte: nadvažovat či podvažovat Ameriku, nebo Evropu. Jaké jsou pro to jednotlivé důvody, co případně v této souvislosti sledovat?

O odchodu investorů z amerických aktiv se v poslední době hodně mluví, realita však ukazuje jiný obraz. Například ve druhém čtvrtletí, v době kdy Donald Trump oznamoval zavedení razantních cel, přiteklo do amerických akcií ze zahraničí kolem 250 miliard dolarů. Co se ale skutečně změnilo, je fakt, že investoři mnohem více využívají měnové zajištění, které významně přispělo k letošnímu oslabení amerického dolaru. Ten tak patří k největším poraženým letošního roku. Současně roste snaha hledat diverzifikaci mimo extrémně koncentrované americké indexy. 

Evropské akcie mohou na první pohled působit atraktivně díky nižší valuaci, tento diskont je však dlouhodobý a má řadu strukturálních příčin. Patří mezi ně pomalejší růst zisků evropských společností i skutečnost, že očekávané zisky bývají v průběhu roku často revidovány směrem dolů. Zisky jsou hlavním faktorem, který je potřeba sledovat, a evropské firmy s velkým podílem exportu navíc letos zasáhlo oslabení dolaru. Pozitivním impulzem pro evropské akcie by mohlo být případné ukončení války na Ukrajině. Naopak růst státních výdajů, například v Německu, zatím působí spíše jen procyklicky a nepřináší výrazný strukturální dopad. 

V EMUN dlouhodobě držíme alokaci amerických a evropských akcií v poměru 70 ku 30, což je naše rovnovážná úroveň. Ve druhém čtvrtletí jsme americké akcie krátkodobě nadvážili, ale od třetího kvartálu jsme se vrátili na rovnovážný poměr a v tuto chvíli nevidíme důvod jej měnit.

 

2/ Co očekáváte v příštím roce od dividendových akcií, které v posledních letech zaostávají za trhem kvůli dominanci technologií? Je čas přesunout část portfolia z růstových do dividendových akcií? Které dividendové tituly nabízejí kombinaci výnosu a růstu pro rok 2026 (v USA, Evropě i v Česku)? A obecněji, jakou roli hrají dividendové akcie jako ochrana proti poklesu?

Dividendovým akciím se tradičně daří v prostředí klesajících nebo stabilně nízkých úrokových sazeb. Historicky také projevují schopnost odolávat tržním poklesům lépe než růstové tituly. V současnosti vidíme výrazný rozdíl mezi Evropou a Spojenými státy. V Evropě se dividendovým titulům letos daří velmi dobře, zatímco v USA nadále dominují růstové technologické společnosti. Je pravděpodobné, že podobný vývoj bude pokračovat i příští rok. Evropské akcie vyplácejí vyšší dividendy než akcie americké dlouhodobě. V USA jsou důležitějším způsobem, jakým společnosti vrací akcionářům cash, buybacky. Česká burza je typickou “dividendovou hrou”. 

Diverzifikace mimo indexy vážené tržní kapitalizací je na místě, a pokud investor uvažuje o dividendové strategii, je na amerických trzích vhodné zaměřit se spíše na takzvané dividendové aristokraty. Jde o společnosti, které dokázaly zvyšovat dividendu nepřetržitě alespoň posledních pětadvacet let. Obvykle nenabízejí nejvyšší okamžitý dividendový výnos, ale mají silnou schopnost dividendu dlouhodobě navyšovat a tím poskytovat stabilnější návratnost.

 

3/ Kdybyste měl uvést tři příležitosti (nemyslím konkrétní akcie, ale obecněji, sektory nebo trendy či cokoliv jiného), co by to bylo? A naopak, kde vidíte tři největší hrozby?

Za investiční příležitost považuji akcie amerických středně velkých společností, které se obchodují za velmi atraktivní ocenění vůči zbytku trhu a mohou těžit z případného ekonomického oživení. Další oblastí je umělá inteligence, a to zejména prostřednictvím přístupu, který se často označuje jako pick and shovel. Namísto snahy vybrat jednoho budoucího vítěze je podle nás výhodnější zaměřit se na firmy, které dodávají technologie, infrastrukturu a vybavení celému odvětví. V příštím roce může být zajímavé také obnovení aktivity na trhu IPO, protože mimo burzu čeká řada již vyspělých technologických firem, včetně společností jako Anthropic nebo OpenAI, které mohou být budoucími indexovými lídry.

Na druhé straně vnímáme několik významných rizik. Patří mezi ně především geopolitická nejistota, která může ovlivňovat obchodní toky, investice i důvěru na trzích. Patří sem přetrvávající nejistota kolem konfliktu na Ukrajině i napětí mezi USA a Čínou, které se může rychle promítnout do globální ekonomiky. Dalším rizikem je možnost, že centrální banky nebudou snižovat úrokové sazby tak rychle, jak očekávají trhy, nebo že některé své sazby dokonce zvýší. Vyšší sazby by prodlužovaly tlak na firmy, ale i státy s vyšším zadlužením. V neposlední řadě je rizikem stále silnější koncentrace akciových indexů, zejména v USA. Pokud by několik největších technologických společností začalo zpomalovat, mohlo by to negativně ovlivnit výkon celého trhu. Diverzifikace proto zůstává klíčovým nástrojem řízení rizik i pro nadcházející období. Z uvedených důvodu doporučujeme také část portfolia diverzifikovat do strategií s absolutním výnosem neboli hedgových fondů, zejména pak do multistrategy fondů a fondů se strategií global macro.

Více si můžete přečíst v článcích níže: 

Tři příležitosti a tři hrozby finančních trhů.

Začíná hra o to, zda Evropa i v příštím roce porazí Ameriku.

Investiční sázky na dlouhodobou stabilitu.